PÍSEŇ

Stanislav Kostka Neumann

PÍSEŇ
L. F.
Ač jsme se bavili mile až do rána, postýlka nebyla pro nás přec ustlána. Já i ty bavili jsme ji, ach, ze všech sil, nakonec jediný halíř nám v kapse zbyl. Myslím, žes v onen den sotva as večeřel, zato však její div ručky žes nepozřel. Však jsme je líbali oba i s prsteny, škoda, že přec to byl pro nás den ztracený. Postýlka nebyla pro nás, ach, ustlána – Zítra juž nebudem sedět až do rána. 236