EPIGRAF PAULU VERLAINOVI

Stanislav Kostka Neumann

EPIGRAF PAULU VERLAINOVI
Cizelovanou harfu strun nervózně jemných tělo, hospitál opustivší, po dvorech a hospodách vleklo; dnes šansónou bujně to zavířilo v strunách, by zítra při zbožném hymnu vyzáblé koleno kleklo. – Za lásku k sobě Život sžehá... Však bůh, ten přičte mu k dobru snad, že láskou k němu bídě své ulámal hroty. – Teď praskly struny; mrazem ledna?... mrazem žití spíše, a tělo sesulo se dál v nekonečné variaci hmoty. 260