HOREČKA DRNKÁ...

Stanislav Kostka Neumann

HOREČKA DRNKÁ...
Noc je a v luceren žluti ulice leskne se vlhkem, zdlouhavé krůpěje tíhnou – na vlažný kámen. – V mých strunách horečka drnká falešně tragickou píseň; zda z vln těch zachráníme aspoň ubohou duši?! Maso je skleslé, je skleslé, nervy jsou skleslé, jsou skleslé, horečka drnká v mých strunách, duše je skleslá. Podivně tesklivý pocit vlastních a dědičných hříchů padá a doléhá těžce k tělu i duši. Noc je a v luceren žluti ulice leskne se vlhkem, zdlouhavé krůpěje tíhnou na vlažný kámen. A tak si připadám náhle: starý a vyžilý světák uprostřed opilých holek v kavárně noční. – – – – – – – – – – 267

Kniha Básně 1 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 1) (1962)
Autor Stanislav Kostka Neumann