APOSTROFA k 13. prosinci 1899

Stanislav Kostka Neumann

APOSTROFA
k 13. prosinci 1899

Heine, Heine, sosno ztepilá k žhnoucímu slunci na tvrdé skále! Heine, Heine, červe geniální v útrobách pořádku a dobrých mravů! Na tvoje srdce horké a bušící – básník k básníku – hlavu bych přitulil, o stejných láskách, o stejných záštích, o stejných nadějích, o stejných bázních šeptali bychom spolu. Heine, Heine, sosno ztepilá k žhnoucímu ohni slunce, o nesmírné thalattě věčné a dobré, o velikém Císaři, který se nevrátí, o Ženě, jež jméno má zářící z oblohy, o lásce, o bozích a o Svatém Duchu šeptali bychom spolu. Heine, Heine, červe geniální v útrobách bohabojné měšťácké society, o knížatech, filistrech, svíčkových babách, o recích, kteří jsou frisch, fromm, fröhlich, frei, o vlastencích zpitých pod národním dubem, o ženách s Vírou, Nadějí, Láskou šeptali bychom spolu. 274 Heine, Heine, sosno ztepilá, Heine, Heine, červe geniální, Heine, Heine, básníku můj! 275