HROM A PEKLO!

Stanislav Kostka Neumann

HROM A PEKLO!
Hrom mne zab, čert mne vem, ať se slehne se mnou zem: jsem já, ženo, špatný chlap, mám kdekterou holku rád; víno piju, pivo piju, na ctnost a na mravy pliju, mám tě přitom taky rád, hrom a peklo, mám tě rád. Kat mne sper, bim, bam, bum, čistý jsem jak lilium, svědomí mé nemá děr. Ač jsem panenství ti vzal, jiným jsem ho nemoh vzíti, nelze všeho dohoniti, tož netřeba, bych se kál, hrom a peklo, bych se kál. Ti-dli-ty, ti-dli-tam, pámbíčkem jsem sobě sám, pámbíčkem si buď i ty, není na to paragraf. Víno píti bezstarostně, netvářit se příliš ctnostně, to je pravý božský mrav, hrom a peklo, božský mrav. 288

Kniha Básně 1 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 1) (1962)
Autor Stanislav Kostka Neumann