I   Minulo skoro desetiletí...

Stanislav Kostka Neumann

Minulo skoro desetile(Na) Ach dno krás nud i kle(Na) A mnoho bo pro radost pro duše klid i smích(Na) ach mnoho bo slavných skoro i mnoho groteskních(Na) Minulo skoro desetile(Na) jak ten čas le(Na) co naposled týdny jsem trávil v celi tiché a (Na) kde myšlenky kdy tančily šimi obzory zpi(Na) kde jindy bylo mi jak utišemu mnichu(Na) jenž navždy se dovedl odříci rušho hříchu(Na) Minulo skoro desetile(Na) Co se ti tichý vězni co vše jen stalo se ti(Na) Milenek bylo pís bylo kvě i sklenek(Na) my chodili se milovat na oslu venek(Na) A ta mnoho zmi bylo když jsme pravdu řekli(Na) a mno karaktery pod zlatou min změkly(Na) Eh což slunce(Na) my dovedeme si zazpívat i při houslích o jed strunce(Na) uprostřed přátel poťouchlých uprostřed dy a bo(Na) uprostřed doravých kořích ro(Na) Minulo skoro desetile(Na) k mé že mi přibylo ješ dvé (Na) v mém ští červe kohout čist a zdráv jak dříve(Na) a všechny naje naše ješ jsou ži(Na) Zas budou milenky a pís květy sklenky(Na) snad nakonec se ujmou mne v lesích di ženky(Na) Zas bude dy dost a bo ješ ce(Na) ne láskou jen i vztekem zrů se ce(Na) boty vyso ty zmijím poženou se po hla(Na) ta s trochou čisho svědo rozšlápne se hra(Na) Minulo skoro desetile(Na) zas týd dvé mohu prohleti(Na) mříže úzho okna(Na)