Oh smutná vlasti má kde tolik toho vadne(J6f)
co slibovalo nám ty nejkrásnější květy(J6f)
co slibovalo květ i zdravé plody ladné(J6f)
jichž míza posílí pro boje skutky vzněty(J6f)
oh smutná vlasti má je někdy tolik žalů(J6f)
nad tvými lukami a poli vrchy lesy(J6f)
že smutek do duše a chabost v život svalů(J6f)
se plíží tesklivě až člověk hlavu svěsí(J6f)
A příliš černě zří pak osud země malé(J6f)
kde prsty římské lži tak nelítostně kradly(J6f)
kde z pohraničních hor zní skřeky neurvalé(J6f)
řeč impéria sen o národech jež padly(J6f)
kde národ zbitý kdys na opukové pláni(J6f)
tak nerad procitá pro život velkých cílů(J6f)
má jedy v krvi své jež promluviti brání(J6f)
má vůdce zbabělé a karaktery z jílu(J6f)
A přece v jasný den kdy slunce proudy sladké(J6f)
nám lásku k životu a víru v lidi vrací(J6f)
to naše bytí zlé se nezdá z půdy vratké(J6f)
a beznadějné růst pro bezúčelnou práci(J6f)
Nad mrtvá poupata se květy plné týčí(J6f)
a svrasklé padavky ve šťastném zrání mizí(J6f)
pod všemi mlhami to po životě křičí(J6f)
a z mnoha zřítelnic rád plamen šlehne ryzí(J6f)
Přes všechna váhání přes prodajnost a zrady(J6f)
strom roste v kořenech strom roste ve větvoví(J6f)
Že ve tmách ztracen cíl Že nevíme si rady(J6f)
Toť světa choroba V tmách den však blýská nový(J6f)
Snad cíl nám velký dá a o cestě nám poví(J6f)