EPILOG

Stanislav Kostka Neumann

EPILOG
Vodopády zlatých lesů šumí píseň jeseně; v údolí nám ještě zbyla vlhká půda po seně. Sklizeno a dokonáno. Po všech stráních dokola krásná iluze jen svítí, směje se a plápolá. Stráně hoří, stráně hoří... Odvane vše listopad... Chtěl bych také – na chvíli jen – srdci, mozku dáti spát! 198