NEZEMRU-LI NĚKDE V MECHU

Stanislav Kostka Neumann

NEZEMRU-LI NĚKDE V MECHU
Nezemru-li někde v mechu pod slunečním paprskem u dubiny, která šumí, okouzlený plavým snem – jako motýl medu lačný když se v louce tetelí, k smrti zpitý sladkým jedem zemru ve tvé posteli. Nezemru-li v lesním stínu v boří, které zavání, jako srnec hyne střelen do slabiny pod strání – zemru s tvými ústy v ústech, ňader hroty zraněný, vypustím svou velkou vášeň mezi tvými rameny. 259