PŘIPOMENUTÍ

Stanislav Kostka Neumann

Kdybych někdy snad zapomněl pokloniti se květinám venku, kámen polož mi, abych upadl a celou tváří políbil je. Kdybych někdy snad zapomněl kvítí do vázy zastrčiti, venku neroste-li, běž k zahradníkovi, květin kytici kup mi. Kdyby někdo snad zapomněl, že mně mrtvému patří kvítí, z rukou vytrhni mi dřevo, kov či perleť, teplé růže vpleť mi mezi studené prsty.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby