CUKAKI

Stanislav Kostka Neumann

CUKAKI
Již měsíc bílé noci vyšel v sad, kde s větví vzkvetlých třešní sníh se řine. Pod verandou z dvou dýmek kouř se vine. S princeznou noční zde se milovat chce mladý samuraj. Sladkých vnad, jež brokát skrývá, z něhož vůně plyne, však ještě nezlíbal. Svit luny line se marně na šat spjatý. Vane chlad z Cukaki, která dnes je zamyšlena. „Smíš na ni hledět, neprohlédneš však,“ dí vyčítavě. Usmála se žena. V číš netknutou tu vločka s třešně slétla. „Hle, pobízí nás!“ S líčka střásla mrak. „Tož pijme!“ řekla. Tělo s tělem spletla. 301

Kniha Básně 2 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 3) (1965)
Autor Stanislav Kostka Neumann