KÁMEN

Stanislav Kostka Neumann

KÁMEN
Z řečiště Širakawy vyzvedli mě, omletý, šedý balvan, jeden z mnoha. Skrznaskrz prostý jsem a žádná vloha mně dána nebyla, jsem v létě v zimě tak šedý, hrubý, neumělé břímě, pod kterým klesá sloužícího noha, když uctivě jak domácího boha na toko ze zahrady přenáší mě. Zde stojím teď, a radost ze mne mají, o kráse mé si dlouze vykládají a řeknou, že jsem peněz mnoho stál. Jak hluboko však do přírody zřeli, než prostinkou mou krásu uviděli! A kdo jak oni zemi miloval! 309