VZDECHY KONZERVATIVNÍHO

VZDECHY KONZERVATIVNÍHO
Časy smutné jsou, ba smutné. Což však je to, bože, nutné, abys vrhl sluhu svého v tolik pokušení zlého? A což pranic neochrání tonzura a pomazání, styky s tebou, se svatými, styky s lidmi pobožnými? Či chceš, aby sluzi tvoji chodili jen po pokoji a nesměli s bledou lící ukázat se na ulici? Člověku se srdce svírá, vidí-li, jak svatá víra nehodné má služebníky, zloděje a podvodníky. Radost na světě by byla, kdyby si vždy vyvolila vůle tvá jen bezbožníky pro zločinné ďábla šiky. Pro vraždy a pro krádeže, pro smilstvo a pro loupeže, pro podvody, defraudace, nekřesťanské věci krátce. 347 Zbožní byli by pak jisti. Kacíři a ateisti plnili by kriminály, na pryčně za mříží spali. Dejž to pánbu! 348