ROVNOST

Stanislav Kostka Neumann

ROVNOST
Jde chuďas cestou necestou a šofér letí ve výzbroji, nehledě k tomu, rovni jsou: ten po svých spěje, ten na stroji. Jednomu kožich tíží plec, druhý je v lehčím ošacení: toť, přátelé, však jejich věc, povaha lidská stejná není. Urazí oba mnoho mil, ten rychle, a ten pomaleji, neb nedbá, by si pospíšil; dle potřeby své lidé spějí. Stroj leckoho i přejede, nu, nehodou to nazýváme, však řeč se o tom nevede: když pěšky jdem, tak pozor dáme. Jen sobě ponechte svůj cit: každého anarchistu láká pneumatiku poškodit a vrhnouti se na měšťáka. A tohle umlčí váš hlas, nespokojení buřičové: co chcete ještě, prosím vás, vždyť oba jsou přec voličové! 363