TOUHY

Stanislav Kostka Neumann

Zatímco skrčen vtisknut zdám se do to samoty zde(Na) kte hle mne přesti zahladiti mne zcela(Na) jsi li tu šume stro ptačí zpěve a hvizde(Na) jsi li tu skálo pozlace zeleni s pohledem vím(Na) dnes ru nevím(Na) Dokořán otevřel jsem železnou bránu čela(Na) všecky dělky odtud vyslal jsem do ciziny(Na) za nimi hledím kterak jdou(Na) derou se v jas a noří se v stíny(Na) s mým zrakem a sluchem v čele se střou(Na) po ši zemi(Na) Opojen řevem světa mlžmi najemi(Na) krok za krokem za nimi ce se posunuji(Na) od to spy sladkovodho kraje(Na) kde snad jsem byl ale kde nejsem povadž dálkou pluji(Na) kde asi ulita leží jen s níž větřík si hraje(Na) Krok za krokem za nimi postupuji vpřed(Na) a oni jdou hrnou se tlačí v ši svět(Na) ra mi cestu otra mi dveře(Na) pole a pole les a les odskaku za nás(Na) diny města pohranič stráž(Na) Města a města boky Rýn Hamburk a mořci(Na) Milujeme hnědi zvětralých (Na) sece v krč v hus a kal žluti(Na) milujeme pařáty na těžkém vabu holek(Na) vyhlado pudy kru alkohol a vtip(Na) V přístavu nočním vdechujeme chti vlh a páchnou slib(Na) Teď jsme se zcivilizovali(Na) Sivozele sláň je pod mi před mi v dáli(Na) Jsme pasažér prv třídy samotář podivín snad(Na) při table dhôte mlčeli sám stále mlu s mořem(Na) To nejkrásnější nemohli jsme si s ním říci(Na) Bohudík že je konec a maska dole(Na) pe je ti s očem chudým než s panským parním pluhem(Na) když nám již učarovalo to sivozele pole(Na) Brooklyne řvou New Yorku nebesa škrába(Na) Nevzpome si snad Koneček mast (Na) Vacuum Oil Company jak se vždy jednoho na(Na) přival uprostřed diny lovil pro zlaho pavouka(Na) Lomoze líhni nejztřešnějších (Na) Nesmír kovárno v níž ohromná demokracie(Na) klade se na kovadlinu znova se ve heň hrouží(Na) Dnes no však nebyl to stesk již po ma evropské louži(Na) Dál Bláho lete Přátelská ruko farmy(Na) Zdar kamade Vzponáš na naše mlá(Na) Na rvačky s policií Na okultické žvasty(Na) Zdar Američane Naje užraly se(Na) A naše lebky pomalu jsou ly(Na) Dál Kde jsi horečko prvních zlatoko(Na) Dál Nikoli nečteme o hloupých revolucích(Na) V Buenos Aires palmovou třídou jdeme(Na) Dělci moji kte jsem vyslal z čela(Na) nejsme li syti pevniny dosti přec těchto ze(Na) Rio de Janeiro ješ A dva ce moře(Na) Jako zvon to v nás hlaho v nejbližší rejdě(Na) Tahiti Tahiti Stůjte dělci Přestal svět(Na) Bude nám bec ješ kdy možno kam se rozletět(Na) Sníme sny jež jedenkrát byly ke dnu již sněny(Na) Ach ja hlou a vosko psali jsme kdys bás(Na) Ve vlasech veli červe květy ma tu hně ženy(Na) Od žida kupujeme jim pozlace cetky(Na) Den si šepme zapisujeme v mysl(Na) že zde jsme skuteč zde v těchto hedbávných tropech(Na) A zcela jsme venkovští příroda širo plíce(Na) a jako nikdy předtím nám hnusno i tropic město(Na) a jeho stojci prodej tanečnice(Na) Pst Noc je veleb příliš(Na) Pst Všecky dveře k světu jsou zavřeny(Na) I ústa(Na) Proč tímto browningem nemožno usmrtit čas(Na) Všechny zbyteč touhy zahynuly by s ním(Na) Dělci počkejte přece vám dám rozkaz(Na) Což opravdu tento koráb prorazil novou ru(Na) ke světu k neznámým cem k Evro sta(Na) Dál tedy Padesát pohle nazpět Kobe rychle(Na) Což kdyby se nám zachtělo sem se vrátiti zemřít(Na) Po dlou poho buď na sla bouři(Na) Tu přini v pě a kouři(Na) ve svět se říme(Na) Nic nežeš nám bláho nebe nic vztek vodo(Na) Na to co bylo mysme(Na) Znova a znova mysme na to co bylo(Na) na slunce v houštinách na hnědých ňadrech(Na) Přece nás co do nových dveří pu(Na) Nati červy v nejsladších drech(Na) Spěcháme klubky japonských přístavních měst(Na) Tokio Venkov Sta fotografie vime ži(Na) Žlu mravence uša Buddhy zvetšelou pohádku(Na) Princezny lásky v klecích Zelených do(Na) z jichž průjezdu vyvolavač nás dloumi verši(Na) Netřeba abys tančila porcuno figurko(Na) úsměvem pouhým šo nám oslazuj sa(Na) Teprve jezero Biwa nás jako kachnu(Na) hnízdo si ulat v ráko zpívacím(Na) a znova si říkat dojem povídky ze(Na) Dělci vzhůru Zpátky do Nagasaki(Na) Před lodi odjezdem šeme pohlednice(Na) Postačí la nám pro Vladivostok a Sibiř(Na) Železnic lety kte nás ušíte(Na) jak říčka rozvod zazátkovanou hev(Na) Kterou jste vyhlédly pro nás toku tichou(Na) Anebo pobřež men o nějž se rozbijeme(Na) Ja jste dělci moji ja jste kouzelci(Na) Zde tedy odsunout me od oka kaleidoskop(Na) Seme na balvanu hoho norského fjordu(Na) Znave křídla zokem prome si(Na) pták stěhova(Na) Šedi se še splýme odla melancholie(Na) svět kdysi žha(Na) S ryři vyjížme a mokří se vrame z lovu(Na) Na pohřbu nasloucháme pastora mírmu slovu(Na) Severe přísných věr sousede smrti(Na) minulost na prach drtíš jak mezi kameny dvěma(Na) Nastá veli ticho v němž mu se zroditi zvuk(Na) ja křik ze skrčeho hrdla(Na) Kterak se stalo dělci že pame k jihu(Na) Kterak se stalo že jsme tak lač a svěží(Na) Evropou starou do och jak se to ží(Na) Ze skály Gibraltaru hleme k africkým břehům(Na) Dělci rychle Znova nás vo slunce(Na) Dělci rychle hirské krčmy a bazary(Na) S velbloudem let a když jsme zde(Na) tož s těmito hloumi turisty do k pyramidám(Na) Egypte Nile Hně ty tanečnice(Na) Ale což nemysme již na dru tropy(Na) na mladou černošku na hla nesou džbán(Na) Obraťte dělci Cožpak jsme let jachta(Na) Což me snad v úmyslu psát jednou fejetony z cest(Na) a doma spisovatelkám se plésti do řemesla(Na) Afric nev nás vo Uganda Kongo(Na) Dělci vpřed Zde si kdes odpočineme(Na) Ležíme pod kokosovky kde čer kolohnáti(Na) vrha na hromady úrodu ořechovou(Na) Procháme se planží avomi poli(Na) U břehu Viktorie kome se v džunce(Na) Pijeme na veran whisky a černou vu(Na) žvatla stojci a boy nás o hebce(Na) Čas Doteky prs sklouza po všech cech(Na) jako po docím dávno zděném bytku(Na) ja zakry hroty počíme tit(Na) A jednoho na nuda z klece deštivých ča(Na) pe se po našem hrdle nechuť nás zaplavuje(Na) Z šeho kouta zlé a protiv sednice(Na) u na nás oči žlu zimnice(Na) Dělci moji kde jste tak dlouho byli(Na) Což jste mne zradili zbale opustili(Na) Nikoli Dob Jen když jste zde již(Na) K so mne přivažte touhle liánou pevnou(Na) Vlecte mne Sláb jsem Spěchejte do Evropy(Na) Tak je to dobře dělci K vlašskému břehu(Na) Pijeme dloumi doušky laskavost modř a hu(Na) Jsme rekonvalescent Sotva dočkati žeme se(Na) modho jaterku v jednom moravském lese(Na) Slyším šume stro již ptačí zpěve a hvizde(Na) vidím skálo pozlace zeleni dívčích zra(Na) Skrčen a vtisknut do to samoty zde(Na) jsem podoben v zátoce tiché omšemu již vraku(Na) jenž dopředu ko se jako by odrazit chtěl(Na) ale v břiše voda mu šplouchá s rybami lesklých těl(Na)