Podaná ruka mimojdoucímu,
který se ohlížel po ní,
jest u cesty smutné, u cesty dlouhé
květ, který voní.
Podaná ruka, zcela prosté gesto,
jež čekáním vděčnosti nemaří času,
je ptačí píseň v náhlé samotě,
když zastesklo se po živém hlasu.
Podaná ruka, větévka tenká,
kterou jsi nabídl tonoucí včele,
pomáhá kovat železný řetěz,
v němž živé živému věrno je cele.
Podaná ruka kterékoli věci,
k světlu se deroucí vedle tebe,
svěžejším činí stromů stín,
teplejším hvězdnaté nebe.
Nesmírná útěcha line se z věnce,
jejž tvoříš, přispěl-lis, přispěti moha.
Podaná ruka na kterémkoli místě
pravého tvoří boha.