JARNÍ JÍZDA JITŘNÍ
Řiň se, světe, mimo naše zraky.
Vlak se řítí zelenými mraky.
Plošina je kapitánský můstek,
smaragdové vlny věží se a jančí,
jako stříbro ze tříletých ústek
vzkvetlých třešní kytky na nich tančí,
bílé kytky k velikému svátku.
Jitro podobá se c††††††††††
††††††††††††††††††††††††††††††††††††††
††††††††††††††††††††††††††
††††††††††††††††††††††††††††††††††
††††††††††††††††††††††††
†††††††††††††††††††††††††††
†††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††
††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††
†††††††††††††††íme.
Řiň se, světe, mimo naše smysly.
Nejsme přece z generace syslí.
Srdce výš, a nikdy ruce vzhůru.
Denně polykáme každou světa chmuru,
ale vědouce, co polykáme.
Bída strašlivá je, krása strašlivější,
poněvadž jsme lidé zcela zdejší,
revoluci vyznáváme.
Svět není kyč.
Láskou hyneme a nenávistí pláme,
v knoflíkové dírce máme
Lenina a petrklíč.
140
Řiň se, světe, celý naší myslí.
Hroznů nebuď, které pro nás zkysly.
Tvoje výšky, hloubky, šířky, délky,
jak jsi krásný, jak jsi velký,
chce pracující člověk chudý,
člověk chudý především.
Řiň se mozkem se vším všudy,
naděje a víry filmem strašlivým.
Pročež, básníci a buřiči, sem k dílu.
Dejte chuďasovi světa hroznou sílu.
Hlad a bída, mozoly a trudy
svaty jsou jen jako kovadlina,
pro kterou my lidstvo rozpálíme,
na kterou my lidstvo tvrdě položíme,
největší se děje historická psina,
nejzávažnější a nejsvětější čin.
Sentimentalita zhyň.
Řiň se, světe, celý naší krví.
V lásce chceme býti také prví,
jako v nenávisti máme rekord světový.
Přes bídu, jež ze všech koutů hledí,
přes lidožrouty, co v bankách sedí,
v kancelářích, dvorcích suroví,
volný taxametr budiž láska naše,
který čeká na všech rozcestích,
až mu pokyneme hlučně nebo plaše,
by nás svezl zdarma na slunečný jih.
Pomněnkové oči na potočním břehu,
nemáte-liž úctyhodnou něhu?
Dělníkova ruko na poslušném stroji,
k jaké básni budoucnost vás spojí.
Zoo, jaké sny dáš, cirku, jakou vřavu.
Meetingy, ó pějte moderního davu
nejkrásnější heroický zpěv.
141
Uragánem světa zpívej naše krev,
světa tvář buď naší hudbou vnitřní.
Jak jsi krásná, jarní jízdo jitřní.
142