DER ROTE MAX
Šel obuškem na ně,
na jejich pelechy, tvrze a banky,
dost dlouho jsme řečnili planě,
dost dlouho uctívali jejich svatostánky,
teď tedy na ně!,
a kde mu obušek nestačil,
kulomet rozezpíval
a bil,
zkuste to na své kůži, nastavte tvář,
obraťte kapsy,
teď sólo má rebel a proletář
Max Hölz.
Vyletěl bouřlivákem,
proklatě dravým ptákem,
vždyť bouři nesou rudé, roznícené mraky,
na nic se neptal,
na vrbě nemaloval červené straky,
jen bil a pral a deptal
tu shnilou barabiznu jejich pořádku,
šmok prskal,
vztekal se keťas a idiot,
vyslovil rozhořčení sociálpatriot,
vpřed letěl však,
znovu vždy,
poslední zůstal,
na obra nad smečku pochopů vzrůstal
Max Hölz.
To pro tebe, proletariáte,
pro vás, kdož vidle a cepy máte,
pro vás, kdož v továrnách kladivy bušíte,
pro vás, kdož v kasárnách střílet se učíte,
pro tebe, dělníče,
291
a pro vás, davy,
abyste viděli a pozdvihli hlavy,
ó pochopíte, vy osvobodíte,
jen trochu odvahy ještě a trochu praxe,
osvobodíte sebe i Maxe,
až rudí vlci zakousnou se v bílý lup,
hoj, rup!
292