MOJE VLASTENECTVÍ

Stanislav Kostka Neumann

Jsem Čech Toť samozřejmost pouze(Na) nikoli zásluha nikoli ctnost(Na) tu radost mysli tu srdce nouze(Na) leč v radosti v žalu nezbytnost(Na) Čím pěnici houští s trním i květem(Na) čím pstruhu potok a včele plást(Na) čím lodi přístav po toulkách světem(Na) tím vlast mně moje vlast(Na) Mysl mi vede že myslí a doufá(Na) mužně a svobodně(Na) v mé krvi v mých nervech je tím co si troufá(Na) cítiti mezinárodně(Na) A bez dušování já občan světský(Na) jsa sobě věren jí nejvíc jsem dal(Na) Jsem nejryzeji vlastenecký(Na) když dílo své dobře jsem udělal(Na)

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

154. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Srdéčko. (Josef Václav Sládek)
  2. „FIJULIJOU!“ (František Táborský)
  3. POZDRAVY LESŮM. (Karel Skřivan)
  4. V CIZINĚ. (Irma Geisslová)
  5. JARNÍ. (Josef Václav Sládek)
  6. Děvče u potoka. (Karel Sudimír Šnajdr)
  7. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  8. Nic by mne slunce netěšilo. (Růžena Jesenská)
  9. Zdá se mi... (Růžena Jesenská)
  10. Naivní sloky. (Milan Fučík)