DĚLNÍCI JDOU NA VLAK

Stanislav Kostka Neumann

DĚLNÍCI JDOU NA VLAK
Podobno jsouc slavné slunečnici slunce z lesa kývlo na silnici, pozdvihujíc vážně zlatý disk. Špalír třešní ještě více zbělel, člověk dnů svých promarněných želel, v jitřním chladu do zad hřálo nás. Dělníci jdou na vlak, ranní ptáci, kteří den svůj rychle zase ztrácí v továrnách, jež vykořisťují. Modré konvičky se smutně blyští, že je těžko zmizet v propadlišti, když se venku nítí sladký den. Ale v město vlaky vychrleni neseme vám, městem zotročení, z luk a lesů jasné poselství o světě, jenž marnotratně dává věci slavnější než města sláva, zdraví, milost, pokoj, tisíc vnad. Zato v městské ulici a dílně revoluci vstřebáváme pilně, pro venkovskou půdu semena. Krásný je náš úděl, velkou touha život, který pokračuje zdlouha, v práci mezi květy proměnit. 423

Kniha Básně 3 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 8) (1974)
Autor Stanislav Kostka Neumann