XVI Má touho bláznivá, mé odříkání věčné,

Stanislav Kostka Neumann

Má touho bláznivá mé odříkání věčné(J6f) má tichá radosti mé hoře nekonečné(J6f) můj sladký osude jenž ničíš teď mé dny(J6m) jak život líbezným že milovat tě musím(J6f) jak život ukrutným že láskou svou se dusím(J6f) a jednou zašlápnu snad jako květ své sny(J6m) Nepřijde jednou den snad za nejbližším rohem(J6f) mně zmizíš navždycky a nedáš mi ni sbohem(J6f) bych nepochyboval že bylo vše jen snem(J6m) Či všednost nějaká mi tvrdě připomene(J6f) že z jiných světů jsou mé zámky povětrné(J6f) že nemám báseň plést si s denním životem(J6m) Má básni poslední to bude konec všemu(J6f) co v srdci zvonilo ke slunci vznešenému(J6f) co krvi dávalo ten její žár a lesk(J6m) Kéž zahřměl by pak svět již rudý oblak stanul(J6f) nad zkřehlým životem bych ještě jednou vzplanul(J6f) a na dlažbě dal zabít srdce svého stesk(J6m)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	18
Jamb:	18 (100 %)