XX   O půl šesté ráno podle zahrad

Stanislav Kostka Neumann

XX

O půl šesté ráno podle zahrad
O půl šesté ráno podle zahrad
znova s tebou v duchu hovořím po těch pěti nočních hodinách, jež zpola probděl jsem, – a pouze vím, že jsem s tvými ňadry na rtech spal, rukama tě celou miloval.
Všecky myšlenky mé, všecky nervy dávno, drahá, víš, že ty jen máš, ale teď i krev mou, celé tělo těžkým vínem bouříš, napínáš: Strome sladký, rovna nemoci je má touha po tvém ovoci. 38