LVI Nic na cestu již nezbylo

Stanislav Kostka Neumann

LVI

Nic na cestu již nezbylo Nic na cestu již nezbylo
za tím, co srdce vysnilo, čím hlava zahořela: snem nejkrásnější zůstal sen, na prahu štěstí zaškrcen rukou, jež zledověla. Vlaky tě vozí tam a zpět, ulice jsou tvůj hrůzný svět, v němž bloudíš za přízrakem; dáváš se k marným cílům nést, v příboji davů, síti cest den ze dne zmítán vrakem. Všecko, co potkáš, zabolí, a nepřekročíš mrtvoly, jež na srdci ti leží: všude je s tebou, kam se hneš, pro všecko druhé oslepneš, z jabloně marně sněží... 91

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann