LXIV Srdce mi zarostlo kartouzky,

Stanislav Kostka Neumann

Srdce mi zarostlo kartouzky(Na) v mozku mi rozkvetl pcháč(Na) a nemohu ti již dáti nic(Na) než ten svůj hořký pláč(Na) Láska prý hory přenáší(Na) však nebéře kde nic není(Na) nedostanu již od tebe(Na) než soucitné pohlazení(Na) Říkáme tomu přátelství(Na) je to jen strašlivé břímě(Na) je to jen nejsmutnější hrob(Na) na chudé vrchovině(Na) Tys pohřbila v něm mládí kus(Na) a zapomeneš s radostí(Na) já mám jej v sobě věčný kvil(Na) celý můj život mi odcizil(Na) jsem nad sebou samým jen zlomený kříž(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	17
Neurčeno:	17 (100 %)