LXXIX Zas bledá růže sametová

Stanislav Kostka Neumann

LXXIX

Zas bledá růže sametová Zas bledá růže sametová
v mé teskné dny se usmívá, zas kolem ztepilého kmene má láska tančí bláznivá. Však zlatý oblak navždy odplul a šerý mrak mne provází, vztáhnu-li k teplu chudé ruce, uchopím stín, jenž zamrazí. A mrtvý sen již neotevře růžovou bránu, zlatý most. Na slepou bábu mezi domy hraje si se mnou skutečnost. Za rovník odplul oblak zlatý, jen úsměv z něho zlatého zbyl pro mne na rtech v bledé tváři: sváteční poklad chudého. 118

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann