LXXXI Ach, pojedeš-li v neděli,

Stanislav Kostka Neumann

LXXXI

Ach, pojedeš-li v neděli, Ach, pojedeš-li v neděli,
dej v sobotu mi svá ústa, aby ta moje samota nebyla pak tak pusta. Tvá ústa – sladký a bujný květ, jenž dosud se nerozvil zcela, a přece dýše vášněmi, jež země v něj uzavřela. Tvá ústa měkká a hedvábná jsou z červnového jitra. Ty moje pozemská světice, dej mi je, dej mi je zítra. Dej mi je jako prostý dar a ze všech nejvzácnější. Bude mi teskno. Dej mi je, dej, abych byl veselejší... 120

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann