LXXXII   Tré neděl. Vteřina, a přece věčnost

Stanislav Kostka Neumann

LXXXII

Tré neděl. Vteřina, a přece věčnost
Tré neděl. Vteřina, a přece věčnost
a melancholický žal. Vzpomínej! Přes vrchy láska a vděčnost za tebou hledí v dál.
Země i nebe nechť milují tebe v té chvíli oddechu tam. Bude-li nad námi jedno modré nebe, nebudu, věř mi, tak sám. 121