Teď chtěl bych všecko vzpomínání,
teď chtěl bych lásku svou celou
proměnit denně v maličké psaní,
v písničku něžnou a vřelou.
Abych ti denně děl, tobě i sobě,
tanečkem křehkého slova,
že v smutné chudobě, zemi i době
jsi milenka básníkova.
Však denně znaven šedivou prací,
ubodán sterem tísní,
s jménem tvým usnu jen – v mlhách se ztrácí
počátky, konce mých písní.