LXXXIII Teď chtěl bych všecko vzpomínání,

Stanislav Kostka Neumann

LXXXIII

Teď chtěl bych všecko vzpomínání, Teď chtěl bych všecko vzpomínání,
teď chtěl bych lásku svou celou proměnit denně v maličké psaní, v písničku něžnou a vřelou. Abych ti denně děl, tobě i sobě, tanečkem křehkého slova, že v smutné chudobě, zemi i době jsi milenka básníkova. Však denně znaven šedivou prací, ubodán sterem tísní, s jménem tvým usnu jen – v mlhách se ztrácí počátky, konce mých písní. 122

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann