LXXXVII Slavík na střeše mrakodrapu

Stanislav Kostka Neumann

LXXXVII

Slavík na střeše mrakodrapu Slavík na střeše mrakodrapu
o životě básní: Nutno býti tak ukrutnými, jsme-li takhle krásní? Dívka celičká v růži rtů svých na rtech básníka svého: Nutno býti tak chudobnými za bohatství takového? Jako muškát pláče láska v mansardovém šeru, transatlantiky, aviony letí na Kythéru. Na světě jsou zbytečné věci: milenka a básně. Jednou aspoň žil by rád básník zbytečně a krásně. 126

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann