HOŘKÁ JE LIDSKÁ MELODIE

Stanislav Kostka Neumann

HOŘKÁ JE LIDSKÁ MELODIE
Ze srdce věrného světlu a pravdě – konkrétních zas a žádoucích znova – těžce dnes, těžce se dere píseň, z níž by nám zvonila pokojná slova, když lež se vrací a usedá na trůn nestoudná, prodajná, s katovskou žízní, – kde vzíti odvahu, čas a notu k lahodným zpěvům uprostřed trýzní. Jen srdce tvrdé a samolibé z panského rokoka rozmary pije. Uprostřed rozlomeného věku hořká je lidská melodie. I když tě rozum s úsměvem vodí vzhůru, bys viděl k smyslu a cíli, pohana věku, obětí muka hluboký nůž do tě zarazily. 161