NEŽALUJ

Stanislav Kostka Neumann

NEŽALUJ
Jsi-li chud, vzpomeň: jiní chudší jsou, po městech a po vsech jdou, hladných ptáků tah a trud. Máš-li práci, boj a sen, v zapomnění chodíš sad, nejsi ještě vyděděn jako ten, kdo má jen hlad. Jsi-li sám, vzpomeň: osamělejší lámou chléb svůj vezdejší černý k nejčernějším tmám. Hlasy přírody a knih hovoří tvým tichým dnem. Strašně sám je chám, jenž ztich v stohu nebo pod mostem. Máš-li žal, světem viz ta pole muk, která v krvi vyoral zpupné třídy žlutý pluk. Po svých cestách ještě jdeš nezmrzačen, neprodán ve dnech, zločinná kdy lež tisícům rve jasný lán. Nežaluj na smutky svých pozdních dní. Zástupové život svůj vlekou rudou prohlubní, z které dýšeš, s nimi spjat jako s větví starý list. Z ní máš i svůj pevný hrad: bezoddyšnou nenávist. 165

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann