NA JARNÍ ZEMI

Stanislav Kostka Neumann

NA JARNÍ ZEMI
Když vzduch tě hladí něžnou rukou a jarní země zavoní, tu náhle radostí i mukou tvá zasnoubená mysl zní, a klid když s tichem šepotá si, a ze všech hájů, luk i skal se zdá, že prýští zdroje krásy, bys život vzal a miloval, tu rád bys vzal a v míru s všemi bys krásu světa hýčkal rád, ten dar, jenž nás tu závějemi rozkoší může zasypat. A přece s popáleným nitrem chodíváš vesnou spanilou a políbíš se s vonným jitrem jak s ženou na smrt vedenou. I když tu lidé nejsou právě, cítíš tu číhat hrabivost. Podobna zločinu i slávě, po sobě nechá holou kost. 167

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann