ZPĚV PRO RÁKOSNÍKA

Stanislav Kostka Neumann

Bratříčku hovor v dozrálém ko(D4a) známos naší se srdce hono(D4a) dnes trochu poz ru(J3f) jako bych teď teprv když je mi šedesát(D4a) v bí a hrůze jež světem jdou spalovat(D4a) měl syna nebo dceru(J3f) Na jaře když tvoje r znělo těz(D4a) nad vodou zarůsta tak bezně(D4a) a na tři koso(J3f) zele stébla sis hnízdo tu zasil(D4a) visu měk jsem s tebou se seznámil(D4a) a byls láska no(J3f) U vody tvému jsem naslouchal kirikrí(D4a) po smaragdovém jsem zatoužil mimikri(D4a) rumilov sloze(J3f) Ve vo vyrostla zele doupata(D4a) stuky vyzvedly k hladi poupata(D4a) tvůj svět mi kypěl k noze(J3f) Od jitra do šera zpívals a varoval(D4a) na dlouhých stéblech ses vab kobal(D4a) nad vodou vals věncem(J3f) Chodil jsem na lov a chodil jsem za tebou(D4a) pro balzám na ny za čirou pís tvou(D4a) jakoby za milencem(J3f) Teď jsi dozpíval pro sa starosti(D4a) ti ti křičí a la hlouposti(D4a) mlh plno v našem kraji(J3f) onehdy jedno se o prut mi zranilo(D4a) tuhle zas ji se lem topilo(D4a) ny se otra(J3f) Den se nám krá a smutky se vrace(D4a) život náš pije jen z dalekých na(D4a) měl jsem dříve znáti(J3f) dokud nám pros dny pokoj plynuly(D4a) dokud jsme k iluzím ru se vinuli(D4a) a čas nám zdál se státi(J3f) Tehdy jsem z lásky chtěl splynouti se světem(D4a) v němž jsi ty doma a jen vetřelcem(D4a) jinak bych měl v lásce(J3f) Zapomenouti jsem přával si na lidi(D4a) člověk se za lidi tisíckrát zasty(D4a) z cesty jsem chodil chásce(J3f) Smávali jsme se nahlas i potichu(D4a) teď však nám dávno nebylo do smíchu(D4a) láska se zkřehle krčí(J3f) Šelestíš v ráko s chladnoucím větříkem(D4a) ne ti do zpěvu a mně to rejstříkem(D4a) jen jedova vrčí(J3f)