Můj těžný důl je hloupost lidská,
má metoda je politická,
má firma čte se: Špína.
Oškubu zazobané trubce,
kupuji zneuznané hlupce,
ryba má vodu, a já rmut.
Kupuji fráze, klepy, pověry,
senzace, vraždy, manžel. nevěry,
koupím a prodám hned.
Sedejte na můj lep.
Já nejsem revolver, já jsem kanón,
v baru mi sedí na klíně Manon,
ferbla si dávám v bohatém klubu:
já na to mám, že drzou mám hubu.
Já se dám třeba s oslem oddat
a prodám všecko, co lze prodat,
kdo prodá, také koupí.
Já všecko mám a všecko dodám,
stávku jsem prodal, národ prodám,
tam vlast, kde kšeft, tam čest, kde zisk.
Prodávám lži a prádla špinavá,
prodávám luze hesla hořlavá,
koupím a prodám hned.
Sedejte na můj lep.
Já nejsem revolver, já jsem kanón,
v baru mi sedí na klíně Manon,
ferbla si dávám v bohatém klubu:
já na to mám, že drzou mám hubu.
Já nejsem štika, já jsem candát,
mně blbci vždycky dají mandát,
a papír všecko snese.
Mně strašně se chce diktatury,
to se ví, že jen oné shůry,
jež deptá lid a chrání žok.
Chci vládnout silnou rukou, pařátem,
chci se mstít za to, že jen gauner jsem,
za jeden mluvím svět:
Sedejte na náš lep.
V baru mi říká spanilá Manon:
Ty nejsi revolver, ty jsi kanón.
Všickni jsme tací v tom našem klubu.
O náplast řveme na drzou hubu.