OCÚNY

Stanislav Kostka Neumann

OCÚNY
Ocúny jedovaté nevolným tvorům, pověrou opředeny, podobny vzdorům, v jeseni jarem kvetou. Básníci jedovatí snem svým jsou cizí, úrodu zítřků každý v srdci svém sklízí i v temnu vzplane větou. Ocúny pohozené na cestě v prachu, dívenky zneuctěné se stopou nachu, potichu umírají. Básníci pohození zkaženým městem v korunách jako ptáci a věrozvěstem ještě si zazpívají. Ocúny rozdávají krásu a něhu, neudusí jich mlha od chladných břehů, lyrikou soumrak zdobí. Básníci rozdávají sny své a žaly, nenáviděli mnoho a milovali v soumraku mezidobí. 229

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann