NAD FILMOVOU FOTOGRAFIÍ ESKYMÁCKÉ MATKY

Stanislav Kostka Neumann

NAD FILMOVOU FOTOGRAFIÍ ESKYMÁCKÉ MATKY
Všecka krása z přírody nám plyne, všecka pravda ze skutečnosti. Zraku, k srdci až tvá slast mi tryská, pozdraven byl život milostí. Člověk čistý jako alpská růže, jako pták, jenž hnízdí v zeleni, potkal se tu s touhou po poznání, s žízní plod, jenž rdí se v malení. Poznání pak promluvilo řečí, která slaví život našich dní strašnou láskou nebo nenávistí. V tom je všecko čestné umění. Matko, něžný symbole a pravdo, jaký úsměv člověk zažije! Dávno neviděl jsem krásný obraz. Jak jsi krásná, fotografie! 233