LASKAVÁ NÁHODA

Stanislav Kostka Neumann

LASKAVÁ NÁHODA
Ó lidé pracující, ó dřevorubci v lese starostí, kdo zná z vás ještě vzácnou chvilku znící stříbrnou hudbou tiché radosti, tu, která rozbřeskne se náhle, žes trochu štěstí právě měl: křídlovka v polích hrála táhle, když večerem jsi s milou šel, nebo ti peníz přišel znenadání, bys mohl ukojiti sen, nebo jsi dostal malé zaměstnání, když už jsi nezřel, kudy z bídy ven, což vím, proč ještě radost nečekaná chudáku může spadnout do klína, že v teplé závětří se vtiskne bytost štvaná, a život veselá je krajina. Na týden, měsíc nebo na hodinu? Náhodě děkuj, mlč; jde lesem starostí, tisíců nenajde v jich tvrdém stínu. Tisíce neznají už chvilku radosti. 234