BLAHOPŘÁNÍ

Stanislav Kostka Neumann

BLAHOPŘÁNÍ
Přeji ti, drahá, přeji ti ze srdce upřímného, aby ti osud byl milostiv a uchránil tě zlého. Bys kvetla keřem růžovým uprostřed ptáků a vůní a zrcadlila se pohoda ve zraku tvého tůni. Také však bouře přeji ti, jež zocelují duši, bys měla pro vše jemný sluch, k čemu jsou filistři hluší. Bys brzy unikla okovům, jež na tvém mládí hřeší, a volně, křepce, směle šla životem, který těší. Bys za horami a za moři poznala krásu světa a necítila ni na konec, jak tíží člověka léta. A konečně – láska je sobectví – má plachá, sladká lani: bys trochu radosti přijala ze srdce mého, z mých dlaní. 257