Aspoň za něco již děkuji ti,

Stanislav Kostka Neumann

Aspoň za něco již děkuji ti, aspoň jedno v srdci nosím jmění: že mi necháváš svou drahou ruku k políbení. Celé dni se těším na tu chvíli, pyšný žebrák na almužnu sladkou, na věčnost bych prodloužiti chtěl tu rozkoš krátkou. Ale také tu se zdá mi vždycky, že si přitom pouze hloupě vedu, že té chvíle všecku sladkost vypít nedovedu.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

867. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 25. Nevděk byl by, neuznávat, (Josef Uhlíř)
  2. (Příznivci neb dobrodinci.) (Emanuel Züngel)
  3. 185. Dávno již jsem přemítala, (Eduard Just)
  4. 12. Za lásku a štědrosť Tvoji (Josef Uhlíř)
  5. (Rodičům neb dobrodincům.) (Emanuel Züngel)
  6. 14. Blaho, zdar (Eduard Just)
  7. 27. Že malý jsem, mne nerozpáčí, (Josef Uhlíř)
  8. X. Dík, vřelý dík za drahá, zlatá slova (Jaroslav Vrchlický)
  9. RANNÍ POBOŽNOST. (Jaroslav Vrchlický)
  10. 72. Ve svátečním šatě, vyšnořen, (Eduard Just)