Jen minut několik to dneska bylo,

Stanislav Kostka Neumann

Jen minut několik to dneska bylo, Jen minut několik to dneska bylo,
jen letmo sešli jsme se na chvíli, a přece tolik něhy zazářilo z Tvé bytosti ve stesk můj zavilý.
Já odcházel pln hlubokého lesku a všemu věřit byl jsem ochoten... Nezhojitelnou ránu svého stesku jsem květy naplnil jak jarní den. 286