Včera jsem ti slíbil, že už budu hodný,

Stanislav Kostka Neumann

Včera jsem ti slíbil, že už budu hodný, Včera jsem ti slíbil, že už budu hodný,
že chci věřit v tebe, sebe, štěstí kus. S každou hodinou, kdy fyzicky tě nezřím, znova vzrůstá však mé černé skepse klus. Nakonec mi pádí krví, nervy, mozkem jako splašený a mávající kůň. Znova soužím se a znova zoufám nad vším, dokud nezřím zas tvých očí sladkou tůň. Proč jen nelze v její hloubi utonouti, navždy zapadnout až ke dnu do tebe! Tu by konečně se srdce utišilo, blahem bez sebe. 289

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann