Hubené prsty moje

Stanislav Kostka Neumann

Hubené prsty moje nenaučily se hráti na nástroje o strunách, které plačou, jásají a sní, a přece píseň nejněžnější chtějí zahrát směle na nejsladších strunách, na Tvém těle, má lásko nejkrásnější, lásko poslední! A zhořklá ústa moje, chudá, nevýmluvná za lásky i boje, zazpívat nedovedou jedné písničky, a přece zpěvem nejsladším a složitým Ti chtějí rozezvučeti tělo k vášnivému ději a v božskou melodii utkat všecky hubičky. Kdyby to nedovedly prsty, ústa moje, byla by naše láska plna nepokoje, a ještě bledší byla by Tvá bledá tvář. A věčný smutek putoval by se mnou, že nezřím šťastnou bytost Tvoji jemnou ni ve chvilce, kdy každou bledost zbarví rudá zář.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

228. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VALČÍK. (Jan Červenka)
  2. MAG VALČÍK. (Zikmund Winter)
  3. PO LETECH (František Gellner)
  4. Píseň vichru. (Julius Alois Koráb)
  5. STĚHOVÁNÍ DUŠÍ. (Jaroslav Haasz)
  6. Dávno již! (Jaroslav Vrchlický)
  7. Melancholia. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Labutí zpěv vysloužilého literáta. (Jaroslav Martinec)
  9. ZA JARNÍHO RÁNA. (Antonín Jaroslav Klose)
  10. denně (Stanislav Kostka Neumann)