Básničku k svátku chceš, má sladká ženo?

Stanislav Kostka Neumann

Básničku k svátku chceš, má sladká ženo? Básničku k svátku chceš, má sladká ženo?
 Jak holé řečiště a kamenité je nitro mé však dneska vysušeno, a zdroje písní hluboko jsou skryté. Tak sobě dím i Tobě, drahá, suše: Nač krásná ta i méně krásná slova, jež míjí oblakem a zvoní hluše, když skutek utek, utíká vždy znova!? Víš, jak Tě miluji a jak Ti přeji líbezný úděl na paloučku štěstí a jak bych chtěl Ti v marnotratném ději z krásného nejkrásnější v náruč snésti. Co veliké však sny mé platny jsou Ti, jež k nohoum Afriku Ti kladou celou, když i sny malé stále se nám hroutí před šerou perspektivou neveselou! Čím trůn Ti v srdci básníkově zlatý a pohádky všech jeho krásných plánů, když dát Ti nemůže svět vrchovatý, ba ani k svátku – kousek perziánu. 15. září 1927
314 12. 11. 1927

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann