NAD KYTICÍ FIALEK V LISTOPADU.

Adolf Bohuslav Dostal

NAD KYTICÍ FIALEK V LISTOPADU.
Fialky, v pozdním slunci vykvetalé, trhané pro mne bílou rukou její, v kalíšky vaše, rosných do krůpějí se dívám v teskna závoje se hale. Polibky země, hle, se ještě stále na lístcích vašich nesetřeny chvějí; vím, trhala vás drahá ruka její kde štěstí léta v podzim voní dále. Tam u nás, jak tam slunce ještě svítí, a co vám kouzla dají chladná jitra svou vlhkou, hořkou vůní listopadu! Fialky pozdní, na stůl si vás kladu; nechť květy vaše jistě svadnou zítra, své léto znovu moh’ jsem vámi sníti. 40

Kniha Minuty (1907)
Autor Adolf Bohuslav Dostal