Jdu z města lesům vstříc a upomínka se mnou(J6f)
na vlny tančící pod látek smělou barvou(J6f)
na jaro v tělech žen jež s ukrutností jemnou(J6f)
pro ňadra boky klín si steré oči narvou(J6f)
jdu z města horkého a jarní večer tmí se(J6f)
a hore povlává van váhavý a nyvý(J6f)
tma z lesů dere se a svítí cesty lysé(J6f)
klid svěží ovanul mé rozpálené čivy(J6f)
Tu ženy bláhové jež ve městě jsem viděl(J6f)
jichž rozhoupaný prs tak těžko z mysli mizí(J6f)
a lesů představa jež plny trav a zřídel(J6f)
i ptáků vůní tmy jsou jako lázeň ryzí(J6f)
a stráně zastřené a vzhůru cesta sivá(J6f)
a soumrak májový jenž chvěje se a voní(J6f)
to všechno mísí se a harmonicky splývá(J6f)
že sladkou rozkoší div prsa nezazvoní(J6f)
Však náhle v temnotě pod lípou na rozcestí(J6f)
a opět u škarpy kde sedlák zhynul kdysi(J6f)
a v poli u lesa jak hrozba bílé pěsti(J6f)
a u dědiny zas jak sebevrah když visí(J6f)
smrt vraždu neštěstí tak připomínajíce(J6f)
se týčí kameny a chmurné kusy kovu(J6f)
jak velké pitvorné a ztvrdlé neštovice(J6f)
jak úskok nepřítel jenž připraven je k lovu(J6f)
jak hnusná strašidla jak ženy nakažené(J6f)
jež z temna neřestně tě chtějí osloviti(J6f)
jak vrazi silniční jimž v ruce napřažené(J6f)
nůž dobře broušený a zkrvácený svítí(J6f)
Tak ve kraj lahodný kde země sladce dýše(J6f)
kde člověk rozkoše jen sobě připomíná(J6f)
a v soumrak vášnivý jenž jako měkká skrýše(J6f)
pro lásku hlubokou svá hebká křídla spíná(J6f)
ty chmurné symboly a těla teskně mroucí(J6f)
jen smutek vnášejí a souzvuk věcí plaší(J6f)
na pamět stojíce prý lásce nad vše vroucí(J6f)
jen lásku drsností svou na rozcestích straší(J6f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
9 |
| Celkem veršů: |
36 |
| Jamb: |
36
(100 %)
|