V zimní noci.

Stanislav Kostka Neumann

S velkými stíny do pustého dvora studený večer prosincový pad’ –, jen prázdné temno klesá zvolna shora, a ostrý obrys věže sotva znát. O promrzlé a obílené mříže svým čelem opřen mlčky hledím v před. Jak mrazivý kol dech, jenž tuhne níže, jed mrtvých illusí v mou duši slét’! – Jsou proti mně dvě okna osvětlena, však žlutý svit se brzy rozplývá v té husté tmě, a šedá strmá stěna ve stínech černých jen se ukrývá. Dech ruchu městského se venku krátí, den mlkne v sledních zvucích zmíraje... hrčení drožky do dálky se tratí i prchající cinkot tramwaye. Sbor hlasů ozval v protější se cele, ráz na ráz píseň tichem projela, – ta píseň lidí nových, která směle juž stokrát v šeru ulic zazněla. A je v ní ona síla, bujná, zdravá, jež dobu letem šine v jejích snech, jež v revoluci rudým cárem mává a historii živější dá dech. A ticho teď zas –; okna setměla se, noc strnula a nic se nemění, jen po mužném a bojechtivém hlase cos jak by zbylo z jeho nadšení. A v hrudi mé je nevýslovná tíže a nevýslovně zoufanlivý vztek, že mladou sílu pohřbívají mříže: – ve smutném boji – smutný výsledek!

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

122. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z PODZIMNÍCH VEČERŮ. (Irma Geisslová)
  2. Sonet o králi Šalamounu. (Josef Svatopluk Machar)
  3. AŽ PŮLNOC VŠUMÍ... (František Eisler)
  4. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  5. Strach. (Boleslav L. Černý)
  6. IV. BALLADA O GOTICKÉM PODLOUBÍ V STARÉM MĚSTĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DŮM SLEPCŮ. (Antonín Klášterský)
  8. 1621. (Josef Václav Sládek)
  9. Zapadlou čtvrtí. (Stanislav Kostka Neumann)
  10. OTVÍRÁM OKNO. (Karel Červinka)