Rondeau.

Stanislav Kostka Neumann

V bělavém živůtku tak měkká v mých loktech ležíš naposled; ve chrámu duše Bolesť kleká... Ó, nech, ať horkou vssá můj ret tu slzu, jež ti s očka stéká. Chlad nocí probdělých mne čeká, a bílé mříže jsou jak led –; však v ňadrech tvých je teplo mléka v bělavém živůtku. Já chvěl se vida, jak se svléká s řas živůtku tvých ňader květ –, však teď se smuten budu chvět o štěstí své, jež v dáli těká, kde za vlnou se vlna smeká v bělavém živůtku.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

463. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše, (Josef Kuchař)
  2. XLV. Na stráni pne se mohyla, (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Mé srdce ranila jsi... (Xaver Dvořák)
  4. Zde už se obrať, dítě mé, (Gustav Dörfl)
  5. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)
  6. LXXII. Bože, jednu krůpěj rosy (Jaroslav Vrchlický)
  7. Noc nade hroby. (Augustin Eugen Mužík)
  8. XXVIII. Já jsem Ti neřek: Mám Tě rád! (Jaroslav Tichý)
  9. Odměna. (Adolf Heyduk)
  10. Probuzení. (Karel Babánek)