VII.   Kvetoucí stonky svých tyčí, sloupů a zvonkových her

Stanislav Kostka Neumann

Kvetou stonky svých tyčí slou a zvonkových her(Na) jak piloty nesou střediska na a věr(Na) bez počtu vsadili jsme v zkaženou du v střechy a (Na) světových metropo(Na) soudržnost jejich utužuce své kladouce na (Na) jednu a druhou a tře a každou jinak aby nic nepropadlo(Na) zatím co v dýmu kralu ostrovy na kterých zvadlo(Na) dictví po starých bozích le lučin a po(Na) V cihly a maltu v kámen a beton ta v sádru(Na) vrazily jsme svých opor le kvetou ramena(Na) a příti se usmívace velmi jsme lhostejny v jádru(Na) na hroty želez šupina hřbety a čela kamen(Na) ba docela do na asfalt a dlažeb men(Na) dnem no drce kopyty a hlaze koly a podšvy(Na) a pev se držíce za ruce sbíme kaž pramen(Na) jenž tryská tu ze srd dla a moz aniž často proč (Na) a všechny je řame k so jak že v chorál své zvony(Na) že od modliteb se neliší kletby od so stony(Na) v jedi lo myšlenku touhu splývace(Na) v kůžel jenž hrotem nebe se do kde ko čadi svíce(Na) společ mračno tvoří(Na) třís kr pa a zlatem prchavých zoří(Na) Nahoře nad zčernami vodami jež zkamely(Na) mezi jich žemi hřebeny hroty mi(Na) a dole nad hlavami chod a nad korunami ubohých plata a a líp(Na) oblohu linkujeme křížem krážem a kdybychom zazvučely(Na) jako to v polích kdy čime a zem všechny se všemi(Na) jak ohromný z ohromného luku vysla šíp(Na) projelo by to vším a otřáslo by to vším(Na) a v mrtho boha idylického sesu čelo(Na) řilo by to vzhůru nad puchy plyny a dým(Na) Uprostřed metropole v ní skrze ni nad jsme drá lo(Na) nezdol souvislosti a noho lidského řádu(Na) Jak sta mrtvola obsaze ardou čer(Na) rozpadla by se kosmopolis v hromadu nesouladu(Na) neti nás tuho života našeho železných ner(Na) v horečce je(Na) Uprostřed zběsilosti kalku úsko her a slas(Na) přes propasti mezi lidmi se klademe jak ulic přes propasti(Na) jež pod mi ze(Na) Těch ulic bláhových Hrozných a nevinných(Na) Těch pláství ošených horečným rojem(Na) Těch stružek stříbrných v pobřežním písku(Na) Jsme s nimi se všemi Učinily jsme z nich(Na) jedinou bytost ohromnou jež zde řve váš a bojem(Na) chtivos slávy požitku zisku(Na) a tam opět pokoj jest zamyšle tak tichá a tkli(Na) že z parku slyšeti kosa jenž zpí(Na) jedinou bytost ohromnou matku kontras a parado(Na) jež hl hory masa jako hory koksu(Na) jež chlu se manty na šíji žen i hladem před asyly(Na) jež ci nejúžasnější vystavuje za skly(Na) a přec by zemřela hrůzou kdybychom večer se spily(Na) a všechny zem praskly(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 5
Celkem veršů: 54
Neurčeno: 54 (100 %)