Budoucí lidé
Miluji všechny věci, jejichž vztahy jsou prosté,
miluji také lidi takové nejvíce.
Jsou čistí a líbezní, i když vidím je po sté,
jsou z pralátky a chutnají jak zralé bukvice.
Jistotu má u nich člověk a bezpečen je s nimi,
jak v sednici venkovana, jenž zůstal zdráv jak rež.
Netvoří kaleidoskopu se střípky barevnými,
jenž po každém otočení dá jiné hvězdice lež.
Všechno je u nich pevné, jsou jako strom, jenž zrozen
byl zemí a sluncem a zůstal taký, jak byl.
Jich zločin je lov krahujcův, jich dobrý skutek je hrozen;
všechno jest u nich řád, jenž zemi vyslovil.
Jejich je budoucnost.
Jak vypráhlé drny na dešť, svět čeká na jejich cnost.
Nebudou-li všichni stejně modrých očí,
stejná upřimnost bude přec v jejich pohledu.
Nejmilejší jim bude pobyt na úbočí
a v míru se vším.
Láskou syna i otce bude jich poměr k přírodě,
nebudou jejími povýšenými vrahy.
Úctou k svobodě bude jich k bližnímu poměr,
nebudou hlásati člověka s člověkem boj.
Život je drahé víno, jež chce býti pomalu pito
a předem pokousáno, nežli se spolkne –
řeknou si jdouce do práce anebo k tanci,
nenávidějíce lichvu a ziskuchtivost.
54
Jak děti, jež na bobku u potoka sedí
a hrsti krůpějí s dlaně na dlaň sypou,
tak milovat budou život,
starší bratři živočichů a rostlin,
věrní synové země.
Přestanou hromaditi a počnou skutečně žíti,
pro zlatou minci nezradí lučního kvítí,
vedeni střelkou svědomí
svobodným stejně jako mužným půjdou krokem.
Pokojný zákon vyplyne z jejich snažení,
nebudou otroky hysterického bažení,
potoku smíchem se zasmějí
plemeni hltavému.
Žonglerům v cirku upřimně zatleskají,
žonglerům s pojmy a city opatrně se vyhnou
jak moru a malomocenství,
z dálky již volajíce:
Hypochondři, imperialisté, esthéti, kněží,
lichváři, spekulanti, sufražetky,
nechte si pro sebe na mozku mouchy,
nechte si pro sebe zkažený žaludek,
prohnanost, perverse, mystiku!
Vari nám s cesty! V slunci nám stojíte!
Pro všechno na světě, proč nás tak nudíte,
žrouti a tatrmani?
Jediné kvetoucí třešně nelze vám uhasiti.
Jediné slzy usušiti vdově.
Jak moudrá jsou vedlavedle vás dětská žvatlání,
stařenek víra, žen koketní smíchy!
Hrom udeř do vaší psychy!
55